Syn.: Paris pentafolia P. Renault, Paris trifolia P. Renault
Česká jména: vranovec čtyrlistý (Presl 1819), vranovec čtverlistý (Opiz 1852), vranovec čtverolistý, vraní oko, psí jahoda (Sloboda 1852), vraní oko (Čelakovský 1879), vraní oko čtyřlisté (Polívka 1912), vraní oko čtyrlisté (Dostál 1950), vraní oko čtyřlisté (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: vranovec čtyrlistý, vlčie oko (Reuss 1853), vranie oko štvorlisté (Dostál 1950), vranovec štvorlistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Melanthiaceae Batsch. – kýchavicovité
Rozšíření: Roste v Evropě, kromě nejsevernějších oblastí, dále také v Malé Asii a na Sibiři po Altaj. Na jihu Evropy se vyskytuje pouze ostrůvkovitě.
V Česku se objevuje roztroušeně, v horských oblastech spíše vzácně.
Ekologie: Vraní oko čtyřlisté roste ve vlhčích listnatých nebo smíšených lesích, dále v lužních lesích a křovinách. Osidluje výživné a spodní vodou provlhčené půdy. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Jedná se o vytrvalou, 30–40 cm vysokou bylinu s plazivým oddenkem a přímou lodyhou. Listy jsou poměrně velké, uspořádané v jediném čtyřčetném, někdy však i pětičetném přeslenu. Čepel je široce elipsovitě kopinatá, s výraznou síťnatou žilnatinou. Jediný čtyřčetný květ je umístěn na 2–5 cm dlouhé stopce. Vnější okvětní lístky jsou kopinaté a zelené, vnitřní pak úzce čárkovité a žlutozelené. Plodem je černomodrá bobule.
Poznámka: Celá rostlina – zejména její oddenek a plod – je jedovatá. Listy vraního oka se dříve používaly v lidovém léčitelství jako obklady.
Fotografovali Věra Jašková, ve dnech 17. 5., 3. 6. a 10. 8. 2008 (Česko, Morava, Liptál); Zdeněk Podešva, dne 7. 5. 2003 (pětičetný přeslen: PP Bečevná u Vsetína).